Nejdůležitější politické strany v Česku
Současná vládní koalice
ODS (Občanská demokratická strana) (Civic Democratic Party)
Foto: ODS
Založená v roce 1991 Václavem Klausem, Občanská demokratická strana (ODS) je významnou středopravicovou stranou v české politice, známou svou podporou volných trhů, fiskální odpovědnosti a konzervativních hodnot. Má 34 křesel v 200členné Poslanecké sněmovně a vede vládní alianci SPOLU, kterou tvoří spolu s KDU-ČSL a TOP 09. ODS je členem Evropských konzervativců a reformistů a podporuje silné vazby na NATO, ekonomický liberalismus a pevný prozápadní postoj. Od roku 2021 se pod vedením premiéra Petra Fialy zaměřuje na daňovou reformu, obranu a podporu Ukrajiny. SPOLU zůstává sjednocená a volby v roce 2025 bude kandidovat jako společná středopravicová platforma.
KDU-ČSL (Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová) (Křesťanská a demokratická unie – Československá lidová strana)
Foto: CTK/Glück Dalibor
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová je jednou z nejstarších politických stran v České republice, založená v roce 1919. Propaguje křesťanskou demokracii, sociální odpovědnost a ochranu životního prostředí, a pozicionuje se do politického středu. KDU-ČSL podporuje sociální tržní ekonomiku, proevropské politiky a tradiční rodinné hodnoty. Strana přitahuje voliče z venkovských i městských oblastí, kteří oceňují křesťanskou etiku, sociální spravedlnost a udržitelnost. Pravidelně se účastní koaličních vlád a je součástí vládnoucí aliance SPOLU, společně s Občanskou demokratickou stranou (ODS) a TOP 09. V roce 2024 se stal předsedou strany Marek Výborný, který nahradil Mariana Jurečku. KDU-ČSL má 23 křesel v 200členné Poslanecké sněmovně. Aliance SPOLU plánuje pokračovat ve spolupráci pro parlamentní volby v roce 2025.
TOP09 (Tradice Odpovědnost Prosperita 09) (Tradition, Responsibility, Prosperity 09)
Foto: TOP09
Založená v roce 2009 Miroslavem Kalouskem a Karlem Schwarzenbergem, TOP 09 je středopravá, proevropská strana propagující liberální konzervatismus, fiskální odpovědnost a demokratické hodnoty. Drží 14 křesel v 200členné Poslanecké sněmovně a je součástí vládnoucí aliance SPOLU s ODS a KDU-ČSL. Strana oslovuje voliče, kteří podporují EU, vyrovnané rozpočty a investice do vzdělávání a inovací. Vedená Markétou Pekarovou Adamovou, TOP 09 hraje klíčovou roli při formování liberálně-konzervativní politiky koalice. SPOLU zůstává jednotná a plánuje opět kandidovat společně v volbách v roce 2025.
STAN (Starostové a nezávislí) (Starostové a nezávislí)
Foto: Twitter @Vit_Rakusan
Založená v roce 2004 a vedená Vítem Rakušanem, Strana starostů a nezávislých (STAN) klade důraz na místní správu, decentralizaci a proevropský liberalismus. Drží 33 křesel v 200členné Poslanecké sněmovně a je součástí současné vládní koalice. STAN oslovuje voliče zaměřené na komunitní otázky, vzdělání a regionální rozvoj. Strana prosazuje transparentnost, inovace a spolupráci s EU. V roce 2021 kandidovala v koalici s Českou pirátskou stranou a vstoupila do vlády s Rakušanem jako ministrem vnitra. Před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024 se STAN spojila s Renew Europe, čímž posílila svou liberální, pro-EU platformu.
Strany mimo vládu
ANO (Akce nespokojených občanů) (Akce nespokojených občanů)
Foto: Filip Jandourek
Založeno v roce 2011 podnikatelem Andrejem Babišem jako hnutí proti establishmentu. ANO se pozicionuje mezi střed a středopravici, kombinuje prvky populismu a technokratické správy. Klade důraz na hospodářský růst, administrativní efektivitu a pragmatické, flexibilní politiky. Strana vládla od roku 2014 do roku 2021, nejprve v koalici a později jako menšinová vláda pod vedením Babiše. Od voleb v roce 2021 je největší opoziční stranou. Její hlavní podporu má mezi staršími voliči, na venkově a mezi občany frustrovanými tradiční politikou. V 200členné Poslanecké sněmovně nyní ANO drží 72 křesel.
Motoristé (Motoristé sobě) (Motoristé pro sebe)
Foto: Řidiči pro sebe
Založená v roce 2022, Motoristé sobě je pravicová populistická strana zaměřená na obranu zájmů motoristů a odpor vůči environmentálním regulacím. Podporuje národní suverenitu, euroskepticismus, tradiční zdroje energie a českou korunu. Slogan strany je „auta, uhlí, koruna“ („cars, coal, crown“). Přestože v Poslanecké sněmovně nezasedá, získala viditelnost díky společné kandidatuře s Přísahou v evropských volbách v roce 2024, kde získala dva mandáty. V roce 2025 plánuje kandidovat samostatně v národních volbách pod vedením Petra Macinky, přičemž pokračuje ve spolupráci s Přísahou a menšími pravicovými stranami. Nedávné průzkumy naznačují, že strana může překročit 5% práh potřebný pro vstup do parlamentu.
Piráti (Česká pirátská strana) (Česká pirátská strana)
Foto: Seznam Zprávy
Založena v roce 2009, Česká pirátská strana prosazuje transparentnost, digitální práva a participativní demokracii. Umístěna v centru-levém spektru, podporuje progresivní politiky, environmentální udržitelnost a otevřenou vládu. Ve volbách v roce 2021 kandidovala v koalici se STANem a získala 4 křesla ze 200. Lídr Pirátů Ivan Bartoš působil jako ministr pro regionální rozvoj, dokud strana v roce 2024 kvůli vnitřním neshodám neopustila vládu. Její hlavní voliči jsou mladší, městští profesionálové zaměření na občanské svobody a inovace. Strana zůstává aktivní v komunální a evropské politice a snaží se obnovit podporu před volbami v roce 2025.
Přísaha
Foto: Renata Matějková, Seznam Zprávy
Založené v roce 2021 bývalým policejním důstojníkem proti korupci Robertem Šlachtou, Přísaha je pravicové populistické a euroskeptické hnutí zaměřené na transparentnost a boj proti korupci. Oslovuje voliče zklamané politickými elitami a prosazuje silnější odpovědnost ve veřejných institucích. Přísaha zastává žádná křesla v Poslanecké sněmovně, ale upoutala pozornost v evropských volbách v roce 2024 společným seznamem s Motoristy sobě, když získala 10,26% hlasů. V roce 2025 plánuje kandidovat samostatně, zatímco udržuje spolupráci s menšími pravicovými stranami. Průzkumy ukazují, že se blíží nebo překračuje 5% práh pro vstup do parlamentu.
SocDem (ČSSD)
Foto: ČTK
Založená v roce 1878, Sociální demokracie (dříve ČSSD) je historická středolevá strana, která hájí sociální spravedlnost, veřejné služby a práva pracovníků. V roce 2021 ztratila všechna parlamentní křesla a v současnosti neobsazuje žádná křesla v Poslanecké sněmovně. Strana se v roce 2023 přejmenovala na SOCDEM, aby modernizovala svůj obraz a rozšířila svou přitažlivost. Tradičně podporovaná dělnickou třídou a voliči ve veřejném sektoru, nyní se snaží se obnovit pod novou vůdkyní Janou Maláčovou, zvolenou v roce 2024. SOCDEM zůstává proevropská a zaměřuje se na progresivní zdanění, sociální péči a environmentální udržitelnost, s cílem vytvořit širší levicovou koalici pro volby v roce 2025.
SPD (Svoboda a přímá demokracie) (Freedom and Direct Democracy)
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy
Založena v roce 2015 Tomiem Okamurou, Svoboda a přímá demokracie (SPD) je pravicová populistická strana zdůrazňující národní suverenitu, protiimigrační politiku a přímou demokracii. Drží 20 křesel v 200členné Poslanecké sněmovně. Strana je kritická vůči EU, oponuje imigraci – zejména z muslimských zemí – a propaguje referenda a rozhodování vedené občany. SPD se nepřipojila k žádné vládě, ale udržuje silnou opoziční přítomnost. V roce 2024 opustila skupinu ID v Evropském parlamentu, aby se připojila k nové alianci vedené německou AfD. SPD zůstává hlasitou silou v otázkách identity, suverenity a vztahů s EU.
Stačilo / KSČM
Foto: Michaela Rambousková, Seznam Zprávy
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM), nástupce předroku 1989 vládnoucí strany, v současnosti nezastává žádné křeslo v Poslanecké sněmovně po ztrátě zastoupení v roce 2021. V roce 2023 vytvořila koalici Stačilo! („Dost!“) spolu s dalšími menšími stranami a nezávislými. Koalice je levicová až krajně levicová, euroskeptická a kritická vůči hlavnímu politickému proudu. Oponuje EU Green Deal, sankcím vůči Rusku a podpoře zbraní pro Ukrajinu, zatímco podporuje sociální spravedlnost a národní suverenitu. KSČM se hlavně obrací na starší a venkovské voliče a snaží se znovu získat význam prostřednictvím širší protiestablishmentové spolupráce. Koalice získala v evropských volbách v roce 2024 9,56 %.
Svobodní (Free (wo)men)
Foto: Svobodní
Založená v roce 2009 ekonomem Petrem Machem, Svobodní (Strana svobodných občanů) propaguje klasický liberalismus, minimální státní zásahy a silné individuální svobody. Aktuálně zastává žádná křesla v Poslanecké sněmovně, ale udržuje místní zastoupení v několika obecních radách. Stranu vede Libor Vondráček, je pravicově libertariánská a pevně euroskeptická, preferuje českou suverenitu a snižuje vliv EU. Její politiky se zaměřují na snižování daní, deregulaci a omezenou vládu. Přestože neuspěla ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2024, Svobodní nadále přitahují voliče hledající menší vládu a více osobní svobody ve veřejném životě.
Trikolora (Tři barvy)
Foto: Svobodní
Založena v roce 2019 Václavem Klausem ml., Trikolóra je pravicová až krajně pravicová národně-konzervativní strana, která prosazuje českou suverenitu, tradiční hodnoty a volný trh. V Poslanecké sněmovně nemá žádné křeslo, ale zůstává aktivní v místní politice. Strana je silně euroskeptická, prosazuje minimální státní zásahy a spolupráci mezi suverénními evropskými národy namísto centralizace EU. V roce 2024 Trikolóra kandidovala společně se SPD v evropských volbách, získala 5,73%, ale žádné křeslo. Strana, kterou podporuje Václav Klaus st., nadále oslovuje voliče kritické vůči EU a zaměřené na národní priority.
Zelení (Strana zelených) (The Greens)
Foto: Zelený
Založená v roce 1990, Strana zelených se zasazuje o environmentální udržitelnost, sociální spravedlnost a lidská práva. V současné době nezastává žádná křesla v Poslanecké sněmovně, naposledy vstoupila do parlamentu v roce 2006. Strana se pozicionuje na středové levici a podporuje obnovitelnou energii, rovné příležitosti a práva menšin. Oslovuje městské, progresivní voliče, kteří se zajímají o ekologii a etiku ve správě věcí veřejných. Ačkoli se jí nepodařilo získat křesla v evropských volbách v roce 2024 (1,55%), zůstává aktivní v rámci komunitních kampaní pod vedením Johanny Nejedlové a snaží se obnovit svou politickou přítomnost v české a evropské politice.